Když přijde autismus někomu do života, tak nikdy člověk vlastně neví, co ho čeká. Začneme s dítětem pracovat, docházet na různé terapie a najednou se nám začíná pomalu posouvat dopředu. Máme z toho obrovskou radost a pak přijde nemoc, nebo cokoli jiného a najednou vše v čem se naše dítě posunulo je pryč. Smutek…. Smutek střídá radost a naopak. Je to logické, protože když vidíme, byť i malé pokroky u našich dětí je to jako splněné přání. Chtěla bych vám, ale všem říct, že to není tak, že by naše děti o ty naučené věci a o všechny ty pokroky úplně přišly. Ty všechny věci jsou v našich dětech ukryté a naše děti je zase začnou používat, jen zrovna nyní nemají tu potřebu, nebo se necítí úplně dobře a proto nějakou činnost přestanou na chvíli používat. Pamatuji si, jak jsem se ještě před rokem strachovala, aby Isabellka nedostala teplotu, rýmu, kašel apod. Protože jsem si samozřejmě říkala, že může opět přijít nějaký ten regres, který nás vrátí zase zpátky. Toto si nesmíme připouštět a myslet na to. Tady opravdu funguje síla myšlenky a to, čeho my se bojíme, podvědomě přitahujeme do svého života i do života našich dětí. Začala jsem hodně pracovat i sama na sobě. My se snažíme pracovat s našimi dětmi a posouvat je, jak nejlíp dokážeme, ale zapomínáme pracovat sami na sobě. Ani nevíte, jak my sami můžeme rozvoj a chování našich dětí ovlivnit. Naše zázračné děti jsou totiž vybavené úžasnou intuicí. Vnímají věci jinak než my, a proto se může právě na nich odrážet naše nálada, náš smutek i naše celkové psychické rozpoložení. Najděte si chvilinku čas i sami na sebe a pročistěte si hlavu. Popřemýšlejte opravdu nad tím, jestli vám stojí za to stresovat se něčím, co vlastně ani nedokážete ovlivnit. My neovlivníme, to jestli přijde regres, kdy přijde a jaký bude. Ale můžeme věřit v to, že i když přijde, tak zase na oplátku přijde nějaký posun. Naše děti se také rozvíjí, jako ostatní jen třeba trošku pomaleji. To co jiné dítě umí nebo udělá ve třech letech, naše dítě to udělá v pěti letech, ale taky to udělá. Něco dříve, něco později. Zkuste hodit všechny ty negativní myšlenky za hlavu a věnujte se vašim dětem teď a tady. Žijte přítomností a dávejte svému dítěti najevo jak moc je pro vás důležité a jak moc vám na něm záleží. Uvidíme, že se vám psychicky hodně uleví a posunete tím i vašeho miláčka. Přeji všem hodně pozitivní nálady a ještě více úspěchů.
